čtvrtek 25. dubna 2024
Marek
sobota, 11. června 2016, 14:56
Víte, co je to slam poetry? Jde o souboj moderních básníků a nečekejte žádnou recitační nudu. V Olomouci se tato akce koná pravidelně a povíme vám, proč stojí za to vyrazit na slam.
V příjemném prostředí olomouckého letního kina se začátkem června uskutečnil první mezinárodní souboj básníků za účasti bardů a bardek z Kanady, Estonska, Rakouska, Slovenska a České republiky. Že se jednalo o světovou špičku, potvrzuje fakt, že k nám zavítal mistr Rakouska a vicemistr Kanady.
Každý z básníků měl omezený čas na předvedení svých veršů a okouzlení sudích v publiku, mezi kterými můžete být i vy. Naše želízka v ohni se neztratila, nejvíc se porotě líbil student anglistiky Ondra Hrabal, následovaný domácím Janem Jílkem a bronz si do Prahy odvezla skvělá Bára.
Více nám o fenoménu slam poetry prozradil organizátor této akce Bob Hýsek, který se kromě výuky na Filozofické fakultě a překladům věnuje této poezii naživo.
Jak jsi se ke slam poetry dostal? Kdy vznikla myšlenka uspořádat olomoucké slamy?
Jako divák jsem užasl během festivalu Poezie bez hranic v Olomouci v letech 2003 a 2004, kdy se konala úplně první republiková mistrovství. V následujících letech byla zavedena regionální kvalifikační kola a bylo potřeba postarat se o Olomouc, kde v roce 2005 přišlo na regionál zhruba nula diváků a nula básníků. Od roku 2006 organizuju s kolegy z Detour Productions pravidelné a nyní i čím dál četnější slamy, mnohdy speciálně zaměřené – například na ženské slamerky, na naprosté amatéry nebo tvorbu v duetech. Doufám, že časem rozjedeme slamy na středních školách.
Byly začátky krušné a je možnost se ještě někam posunout?
Krušné je to pořád, takovou dobře obsazenou akci, na které vystoupí vcelku početná skupina lidi ze všech koutů republiky nebo dokonce zahraničí, není v malém městě možné ukočírovat bez grantů, byť miniaturních. Posunout se tedy můžeme třeba v návštěvnosti, ale to je běh na dlouhou trať, znamená to pěstovat si spřízněné publikum a dávat šanci stále novým adeptům. Hlavně ale musejí růst čeští slameři – nutno pracovat na přesnosti výrazu i zajímavosti projevu, hledat neotřelou poetickou imaginaci, čerpat inspiraci v prožitém, ale i vzdělávat se a hledat inspiraci v zahraničí nebo jiných uměleckých formách. Najít svůj hlas, nebát se zkoumat svá osobitá témata a dát divákovi klíče od sejfu s pocity, nápady a vzpomínkami. Psát tak, aby to mělo smysl pro sebe sama i pro druhé.
Jaká je historie slam poetry? Má nějaké kořeny třeba už v antice při rétorických soutěžích, nebo v romantismu, podobnost s rapem v USA?
„Poezie naživo“, jak tomu někdy říkáme, nás podle mne provází od úsvitu věků. Doklady podobných klání jsou k nalezení prakticky ve všech kulturách a dobách – můžeme zmínit i středověké žakéře či truvéry, japonské potulné básníky nebo irské bardy. Slam poetry v současné podobě vznikla v polovině 80. let v Chicagu a někdy se může blížit i freestylovému rapování, leč bez slyšitelné hudby.
Kteří jsou naši nejlepší slameři? Máme možnost je vídat v Olomouci?
Dnes už nemůžeme namlsaného diváka jen tak odbýt, takže na každé akci je přítomno několik prvotřídních poetických šoumenů a zhusta se stává, že je skvělá prostě celá soupiska. Z olomoucké scény patří ke špičce Jan Jílek, Jirka Juráň a Ondra Hrabal, určitě i Dan Kunz a Saša Dvořák, nadějný je Jelen, Ellen Makumbirofa a mnoho dalších, starých i mladých, mužů i žen. Z Prahy a Plzně zveme několikrát ročně šampióny, jako jsou Anatol Svahilec, Barbora, Metoděj Constantine, Lojza, Rimmer, Mručivák, Honza Dibitanzl a mnozí další.
Proč by měl divák přijít na slam poetry?
Aby se inteligentně pobavil, a to ne úplně pasivně, protože slameři často komunikují s publikem. Aby se inspiroval k lehkosti, s jakou lze uchopit prožité peripetie. Aby zjistil, kolik je mezi námi talentovaných vypravěčů a poetů a třeba i jak na to.
Bude další mezinárodní slam?
Díky ministerstvu kultury letos uskutečníme sérii mezinárodních akcí po celé republice. V Olomouci bych rád brzy představil aspoň nějakého zahraničního předskokana, ať už na říjnovém Duo Slamu, na listopadové regionální kvalifikaci, na prosincovém turnaji s nejlepšími finalisty republikového mistrovství, anebo na březnovém Femislamu. Do roka a do dne určitě zopakujeme i formát mnohojazyčného slamu s titulky.
Co tě baví, kromě pořádání slamů?
Jsem překladatel a v těchto dnech vyjde můj překlad románu Jelito od Charlese Bukovského, kterému se věnuju pravidelně. V hlavě mám teď novou knihu od Nicka Cavea, kterou překládám do češtiny.
Aktuální informace najdete na Facebooku Slam Poetry Olomouc a ve Slamovinách.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat.
