Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Od modelů za volant. Olomoučan Martin Baďura žije svůj rallye sen

 
pátek, 1. července 2016, 13:00

Téměř každý malý kluk sní o tom, že by mohl jednou být automobilovým závodníkem. V dětství tak hraje všechny možné hry na počítači, konzolích a užívá si to, jakoby za volantem seděl přímo. Třiadvacetiletý Martin Baďura u videoher neskončil a rozhodl se zajít dál. Před rokem si pořídil závodní auto a užívá si to, co si jako dítě přál.

Cesta na závodní tratě pro něj vedla přes RC modely. „Tehdy jsme jezdili s rallye karosériemi a díky tomu jsme pak večer vždy sledovali velkou rallye v televizi. A v té době, když mi bylo 8 let, se to ve mně opravdu probudilo.“ V modelech se mu velmi dařilo, protože byl v kategorii juniorů třikrát mistrem, ale následně z časových důvodů už nebyl čas jezdit na soutěže a dal si se závoděním přes dálkové ovládání pauzu. „Bylo mým snem se posunout někam výš, tak jsem šetřil a neustále jsem se díval po inzerátech, jestli není nějaké závodní auto dostupné. Jednoho dne jsem vyrazil s kamarádem, dal jsem zálohu a najednou jsem měl to, co jsem chtěl, aniž bych o tom nějak pořádně věděl,“ říká s úsměvem mladý závodník.

V době, kdy jste byl dítě, nikdo z vašich příbuzných nebo známých rallye nejezdil?
Nikdo v mém okolí ne. Jen táta právě přišel jednoho dne s tím RC modelem se slovy: „Hele, koukej, co jsem objevil.“ Na základě toho, že on koupil ten model, tak jsem se dozvěděl, že vůbec nějaká rallye existuje. Až pak jsem to začal sledovat v televizi a řekl jsem si, že tohle chci jezdit (úsměv).

Podlehl jste následně také závodním hrám na počítači nebo konzolích?
Ano, ty jsem samozřejmě hrál. Hlavně, když se pak objevila hra Colin McRae Rally.

Ten nápad pořídit si v budoucnu své vlastní závodní auto se objevil už v době, co jste rallye začal sledovat?
To bylo spíše takové, že jsem snil, ale vůbec jsem neviděl do přepisů a podobných věci. V podstatě až v osmnácti letech, když jsem dostal řidičák a získával jsem první zkušenosti za volantem, tak jsem začal zjišťovat, jestli by se nějaké takové závodní a cenově dostupné auto nedalo koupit.

A co je pro člověka dostupné závodní auto, když začíná de facto od nuly?
Dostupná je například právě ta Felicia, kterou jsem koupil. Hlavně je to Škoda a v České republice je na to spoustu náhradních dílů, i když teda sériových už tam na závodních automobilech moc není. Každý si řekne Felicia, ale v mém autě, když jsem to nedávno počítal, je už vraženo přes 200 tisíc a pořád je co zlepšovat.

Všechno na autě jste si upravoval sám doma? Případně, kdo vám nejvíce pomohl?
Mám velkou výhodu v tom, že taťka má autodílnu. Čili mám nářadí, zázemí, kde auto mohu mít zaparkované a tátu, který tomu rozumí.

Předpokládám, že už tomu také rozumíte…
Já se s ním také od mala vrtám v autech, takže ano.

Vyučit se na automechanika vás nelákalo?
Nechtěl jsem, protože jsem měl vyšší cíle, ale vždy to byl můj koníček. Každý den po práci se vrtám v motoru, ať už svého normálního auta, tak v tom závodním.

Jde o to doufat, že si vás někdo všimne

Jde ještě do vašeho auta investovat další peníze, aby bylo lepší?
Ještě hodně peněz (úsměv). Právě proto by to chtělo nějakého sponzora. Rallye je super, ale jako každý sport také jeden velký byznys. Špičkové týmy se špičkovými jezdci, aby si mohly dovolit startovat na každém závodě, musí mít sponzora. Já teď budu startovat v uvozovkách jen na Radouňské rallye (rozhovor pořízen před ní, pozn. red.) a i tam se platí za startovné osm tisíc. Jenže to je jen startovné. Tato rallye je dlouhá 400 km a já musím natankovat 100 litrů závodního benzinu, musím dodávkou dostat to auto na závod a ještě koupit benzin do cvičného auta, ve kterém pojede spolujezdec. Takže to je benzin do tří aut, což je dalších osm tisíc a ještě jsem ani nezačal závodit. Dále potřebuji ubytování na tři noci. Celková cena se tak opravdu vyšplhá vysoko.

A za vítězství v této rallye je nějaká odměna?
Ne. Je to o tom se svést a doufat, že si mě někdo všimne, abych to mohl dělat profesionálně.

Jak jste si našel spolujezdce?
To je další z výhod, kterou mám, že můžu mít tak skvělého spolujezdce. Je to dlouholetý rodinný známý, spíše tátův ročník a ten mě v podstatě zachránil. Byl jsem domluvený se svým kamarádem, ale ten se na mě celkem škaredě vykašlal a zůstal jsem s autem na holičkách. Ivo Studený, současný spolujezdec, také neměl s kým jezdit a tak jsme se dali dohromady. On se opravdu vyzná v předpisech. Já vždy s něčím přijdu a on řekne: „Nejdřív se přečti tohle.“

Takže je to takový váš manažer?
Všechno spolu probíráme, dost tomu rozumí, protože se sám v rallye sportu nějakou dobu pohybuje, takže má zkušenosti, ze kterých čerpám.

Nemrzí občas spolujezdce, že jen naviguje, že si nemůže zařídit?
On to není spolujezdec, je to kopilot, což je druhý pilot a má to samou licenci jako já. Kdybychom se rozhodli přesednout, tak můžeme. A on má de facto mnohem důležitější úlohu než já, protože já jsem jen takový stroj, který řídí auto. Podle mě je neskutečně těžké být spolujezdec. Dívat se do rozpisu a vše sledovat na trati za jízdy není vůbec jednoduché. Najednou si uvědomit to, že zatáčka je trochu jiná, než jak je zapsaná v rozpisu…

Zajímalo by mě, jak je to právě s tím rozpisem zatáček. To dostane každý předem, nebo si musíte trať objet sami a vše si zaznamenat?
Na každé rallye je to tak, že v pátek dostaneme itinerář, což je taková mapa a jedeme v běžném provozu s civilním autem si tu trať projet. Pak si píšeme každou zatáčku a vzdálenosti. Na každou rychlostní zkoušku si můžeme trasu třikrát dokola objet, abychom vychytali chyby. Večer si pak v depu spolujezdec přepíše rozpis, upraví ho tak, aby se v tom vyznal a druhý den jdeme naostro.

Jak daleko je ze soutěží, které jezdíte, do profesionálních závodů?
Já jsem loni jel Rally Železné hory, což je Českomoravský pohár rallye, kde mohli startovat jezdci bez licence. Teď přes zimu jsem vylepšil auto a udělal si závodní licenci. Tuto sezónu jsem tak začal jezdit už i Mistrovství České republiky, takže už de facto v té nejvyšší kategorii jsem.

A na vámi zmíněném Mistrovství České republiky už se potkáte s těmi top jezdci?
Ano, jezdí tam, například Kopecký, Pech a tak dále. Jen je to tam rozdělené asi do osmnácti kategorií, takže svojí třídu mají například tovární speciály, které si nikdo nemůže složit v garáži, protože se vyrábějí ve fabrice. Auta jsou také tříděna podle výkonů anebo bezpečnosti. V nějakých třídách totiž musí mít na helmě připnutý chránič, který chrání páteř před zlomením.

Splní se jeden sen a objevují se další

Když se dostaneme zpět k vašemu prvnímu závodu, tak jak moc jste byl nervózní?
Byl jsem strašně nervózní a strašně jsem se těšil. Bylo to loni v půlce prázdnin.

Ještě vás přeruším. Za jak dlouho jste mohl závodit, po tom, co jste si koupil auto?
Když se auto koupilo, tak jsem si myslel, že bude super (úsměv). Pořídil jsem ho v půlce května a v srpnu byla první rallye. Udělal jsem jen minimum úprav. Jel jsem tedy s téměř původním autem, takže to bylo spíše takové kochání než závodění (smích). Ale byl to neskutečný pocit, když ti lidé stali podél trati a fandili. Úplně nejlepší ale byla rallye, která se konala v Chrudimi. V pátek bylo slavnostní zahájení, které bylo na náměstí, takže jsme vyjeli na rampu a moderátor prezentoval posádky. To jsem cítil naprostou euforii a chvěl jsem se. Nedovedl jsem si představit, že jednou budu mezi lidmi jako závodník, když jsem sám jako malý chodil na rallye koukat. A najednou jsem tam byl v autě a lidé se dívali na mě.

To už je částečně splněný sen…
Ano, přesně tak! Ale splní se jeden sen a objeví se další.

Co vás na rallye závodění nejvíce baví? Je to například adrenalin?
Celkově je řízení opravdu zábavou. Vždy, když mohu, i v běžném provozu, v zatáčce podřadit a vychutnat si jí, tak mě to opravdu baví. A na těch závodech je pro mě ten nejlepší pocit, když si mohu projet zatáčku naplno v protisměru a vím, že tam žádné auto nepojede. To můžu jen na té uzavřené trati při závodění. Je to skvělý pocit, i když samozřejmě tam může skočit nějaká zvěř. Ale jinak jsem opravdu blázen do řízení a do aut, takže se to těžko popisuje.

Když jste říkal, že tam může vběhnout zvěř, tak stalo se vám za rok závodění, že by vás na trati potkalo něco nečekaného?
Zatím toho nebylo moc, ale na posledním závodě při rallye Vyškov, byla zatáčka a za ní dlouhá rovinka s horizonty. Jeli jsme tam maximální rychlostí, která je 160 km/h a za jedním z horizontů byl uprostřed nárazník z auta, které jelo před námi. Já nevěděl, jestli za dalším horizontem nebude třeba stát samotné auto, takže to byla opravdu složitá situace. Samozřejmě jsem dal nohu z plynu a snažil se mu vyhnout. To mi na trati za rok ježdění asi nejvíce zaskočilo.

Kolik tento koníček celkově zabere času?
Na autě se dá dělat každý večer, protože pořád je co zlepšovat. Ale nejsou finance, tudíž není z čeho kupovat lepší díly, a tak není co dělat. Když se přijede ze závodu, tak se auto dá do garáže. Většinou týden před závody se začne řešit geometrie auta, aby mělo rovně kola, které se většinou rozhodí, když trefíme při rallye nějakou díru. Dále zvedneme auto zvedákem, dotáhneme všechny šrouby, zkontrolujeme, jestli vše drží. Dva dny před závody se pak auto naloží na vozík, připravíme dodávku a doprovodné auto.

Vyskytují se před závody na autě často nějaké závady nebo problémy s díly?
Vždy se mi něco stane den před závody (úsměv). Ten jeden den je trochu přehnaný, ale třeba tři dny to jsou. Například jsem si řekl, že prohodím přední kola za zadní, aby na nich byl lepší vzorek. Jak jsem dotahoval poslední šroub, tak jsem ho zlomil. Naneštěstí byl ještě z nějakého speciálního materiálu. Muselo se rozebrat celé zavěšení kola a s taťkou jsme objížděli všechny sousedy, jestli by neměli něco podobného. Vše jsme dodělali asi tři hodiny předtím, než jsme auto nakládali. Už nikdy nebudu přehazovat kola (úsměv). Teď během měsíce od posledního závodu jsme udělali mnoho změn, tak jsem sám zvědavý, jestli to bude fungovat.

Jak velký fanoušek jste do WRC závodů?
Sleduji hlavně české rallye závody na portálu, kde jsou hned po skončení rychlostních zkoušek všechny výsledky. Ne už tolik WRC, to se podívám v podstatě jen po etapách. Hlavně koukám na tuzemské závody, kde startují jezdci, se kterými jsem se osobně setkal. Vím tedy, o koho se jedná a už to není jen takový pán, který sedí v autě (úsměv).

A z těch zahraničních zastávek WRC máte nějakou destinaci, kam byste se chtěl podívat?
Od nás je nejdostupnější Německo nebo Polsko, ale nejraději bych se chtěl podívat na nějakou ze šotolinových tratí. Čili buď Švédsko, Finsko nebo Austrálie.

Ve Švédsku a Finsku se jezdí na sněhu. Nezkoušel jste už závodit na tomto povrchu?
S mým závodním autem ne. Občas si jdu na sníh zajezdit s civilním autem. V zimě se jezdí rallye v Jeseníkách a já vím přesně, kudy ty tratě vedou, takže jsme se tam byli vyblbnout (úsměv).

Nechodil jsem na party, abych si šetřil na svůj sen

V závodech, které jezdíte, je obvyklé, že jsou tam tak mladí jezdci jako vy?
Spíše jsou tam starší závodníci, kteří mají nějaké prosperující firmy a sami si to sponzorují, protože prostředky mají. V mém věku je těžké si to sponzorovat, protože levný sport to opravdu není. Musel jsem prodat své krásné auto, které jsem měl a teď jezdím obyčejnou Felicií. Obětoval jsem tomu hodně věcí. Každé brigáda šla do auta, všichni chodili do party a já si šetřil na svůj sen. Prostě jsem si za tím šel. V autě mám už teď mnoho peněz, ale není cesty zpět (úsměv). Takže to spíše opravdu jezdí dospělí lidé, kteří mají zázemí a splacené hypotéky.

Takže jste taková rarita mezi ostatními? Není tam nikdo podobně starý?
Jezdí tam třeba i kluk, který je mladší, ale to je opravdový talent. Proto se ho všimli lidé a často se o něm píše. On ani nemá řidičák, je mu teprve sedmnáct let (úsměv). Občas se tam objeví někdo, kdo je takto mladší.

Co plánujete do budoucna?
Bohužel Felicie obecně, včetně té mé závodní, mají nevýhodu, že rezavějí. Už se tak po očku dívám, že bych začal stavět Fabii. Ale tam už je to zase o jiných financích, navíc vylepšení auta není na měsíc, ale třeba na rok. Zatím tedy chci jezdit se svým současným autem, získávat zkušenosti, bojovat o přední umístění a o sponzory, protože s těmi by to samozřejmě hned šlo lépe. Teď tam vozím reklamu jen tátovo firmy. Když má volnou korunu, tak mi rád pomůže, ale drtivou většinu táhnu ze své kapsy. Jinak doufám, že bych se mohl v srpnu zúčastnit zlínské Barum rallye, což by byla naprostá paráda. Tam je ovšem opravdu velmi vysoké startovné, ale rozhodně by to za to stálo.

A jaký je váš sen?
Živit se závoděním. Chtěl bych jezdit na profesionální úrovni pro nějaký výborný tým. Třeba být továrním jezdcem Škody je snem každého kluka a rozhodně, kdybych se někam takto dostal, tak bych chtěl zkusit i více odvětví v motorsportu.

Čtěte více:

 

Napsal Tomáš Macák | Foto archiv Martina Baďury

Kam dál?

Existuje přes 100 pivních stylů, v Česku zatím známe pouze tři, říká...

pátek, 24. června 2016, 16:40

Jiří Omelka je sládek a jeden ze dvou majitelů pivovaru Chomout, a protože tohle pivo máme rádi, vyrazili jsme za ním do...

ROZHOVOR: Šimon Pelikán nezahálí, letos přišel s další novinkou, jak...

pátek, 17. června 2016, 12:43

Šimon Pelikán loni rozčeřil olomoucké vody s výletními plavbami, na které nabízí komentovanou prohlídku města po řece Moravě....

ROZHOVOR: Slam poetry není žádná nudná recitace, říká Bob Hýsek

sobota, 11. června 2016, 14:56

Víte, co je to slam poetry? Jde o souboj moderních básníků a nečekejte žádnou recitační nudu. V Olomouci se tato akce koná...

ROZHOVOR: Já chci jet nonstop! V parku se už potřetí bude konat...

pátek, 3. června 2016, 09:27

Už třetím rokem se bude v druhé půlce června konat Olomoucká štafeta na vozíku. Startuje 24. června a po čtyřiadvacet hodin se...

 

Komentáře

 
 

O čem píše Drbna.cz

SOUTĚŽ: Na původu záleží. České kuře, Vodňanské kuře

Valí se na vás ohromná množství reklam snažící se zaujmout vaši pozornost? Rádi byste vybrali to nejlepší, ale přestáváte se v nabídce orientovat? Jak poznat zaručeně český výrobek, aniž byste trávili dlouhé chvíle luštěním etiket? Kuře s rodokmenem, jak už z názvu vypovídá, se hrdě hlásí ke svému českému původu, otevřeně ho přiznává a nestydí se za něj. Každý ví, že jedině Kuře s rodokmenem má garantovaný původ, vyrůstá na českých farmách, zobe české krmivo, je pod neustálým veterinárním dohledem a zpracovává ho tým zaměstnanců české společnosti Vodňanská drůbež.

STUDIE: Neobydlených bytů jsou v Praze nižší jednotky procent

Podíl neobydlených bytů na celkovém bytovém fondu v Praze jsou nižší jednotky procent. Vyplývá to ze studie poradenské firmy KPMG, kterou máme k dispozici. Podle posledních dostupných údajů je v hlavním městě 46 tisíc neobydlených bytů, bytový fond tvoří zhruba 600 tisíc bytů. Jak uvedl odborník na nemovitosti v KPMG Pavel Dolák, počet skutečně prázdných bytů je menší.

Zeman vyznamená Klause či Kusturicu, Babiš již seznam podepsal

Bývalý prezident Václav Klaus, válečný veterán Emil Boček, srbský filmový režisér Emir Kusturica nebo prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala by měli být mezi osobnostmi oceněnými prezidentem Milošem Zemanem letos 28. října. Pražský hrad seznam vyznamenaných každoročně tají, některá jména ale v uplynulých měsících zveřejnil sám Zeman. Ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš řekl, že všichni kandidáti na vyznamenání již o rozhodnutí prezidenta ví. Seznam také již spolupodepsal premiér Andrej Babiš (ANO).