pátek 29. března 2024 Taťána

V Přerově byla odkryta historická studna. Je stále funkční a drží se v ní voda

Na Horním náměstí v Přerově v pátek archeologové odkryli studnu, o jejíž existenci mluvily historické prameny. Podle odborníků pochází z přelomu 14. a 15. století, vznikla v období Viléma z Pernštejna, který v tu dobu město vlastnil. K překvapení archeologů je studna, obklopená staletými dožívajícími lípami, stále funkční a drží se v ní voda. Její hloubku až ke dnu změřili na 14 metrů. O jejím osudu nyní rozhodne vedení radnice, předpokládá se, že by se měla obnovit.

Studnu zakrývala zemina a pod ní byl betonový záklop vyobrazený i na dobových snímcích. Původně na něm stála pumpa, později se tu nacházelo dětské pískoviště.

Archeologický průzkum na Horním náměstí souvisí s diskusí o osudu souboru šesti staletých lip, které studnu obklopují. Jsou dominantou náměstí, ale už léta chřadnou. Město se rozhodlo je pokácet. Na jejich místě vysadí čtyři dřeviny, které by měly studnu obklopovat do budoucna. Zástupci města předpokládají, že studna bude zachována a nad úrovní země bude postavena její replika. Studna by se tak znovu měla stát dominantou náměstí.

„Je to výjimečný historický okamžik, čekalo na něj několik generací. Studna v těchto místech mezi lipami na Horním náměstí byla vybudována na přelomu 14. a 15. století, kdy Přerov vlastnil v letech 1474 až 1521 jeden z nejmocnějších mužů v českém království, Vilém z Pernštejna," uvedl archeolog Zdeněk Schenk.

Podle archeologů se studna, která pozbyla funkčnosti v roce 1903, kdy byl ve městě vybudován městský vodovod, zachovala v dobrém stavu.

„Je vidět, že byla stavěna precizně. Primárním měřením jsme zjistili, že její hloubka dosahuje přibližně 14 metrů a ve studni je zachován i zhruba třímetrový sloupec vody. Studna tak zřejmě dosahuje dna řeky Bečvy," doplnil Schenk. Podle něj bude zajímavý i archeologický výzkum dna studny, čeká, že by mohli nalézt předměty minulých staletí, hlavně mince.

Studnu dnes na místě zaměřili 3D laserovým skenováním brněnští odborníci z Akademie věd a Českého hydrometeorologického ústavu.

„Je to poměrně nová geodetická metoda, která automaticky pomocí paprsků zachycuje prostor s hustotou bodů v milimetrech. Dostaneme tím velký soubor dat, takzvané mračno bodů, a díky hustotě bodů dostaneme reálný 3D obraz objektu. Studnu jsme však dosud nedělali," řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Podotkl, že metodu využívají při průzkumu jeskyní.

Autoři | Foto Palickap [CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)]

Štítky ČR, památky, archeologie, správa, Přerov

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.