Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

 

Jedná se o PR článek. Více info k PR článkům můžete najít ZDE.

FOTO: Pronikněte do tajů vaření litovelského piva

 
čtvrtek, 14. března 2019, 17:00

Na začátku mé exkurze do útrob litovelského pivovaru za poznáním vaření litovelského piva se setkávám s dvěma důležitými muži – ředitelem Pivovaru Litovel Lumírem Hynečkem a předsedou představenstva a také zdejším emeritním sládkem a velkým znalcem nejen litovelského piva, Miroslavem Koutkem. Právě tito dva mne budou po celou dobu prohlídky pivovaru doprovázet a zasvěcovat mne do tajů výroby zlatavého moku.

Poprvé se s oběma pány setkávám v návštěvnickém centru, tedy v místě, kde obvykle exkurze končí. „Provádím tady lidi už hezkých pár let, ale nikdy se mi nestalo, že by byla nějaká procházka pivovarem stejná – dokonce mne za ta léta dokáže od návštěvníků nejeden dotaz příjemně překvapit,” říká na úvod sládek Miroslav Koutek, zatímco vcházíme do budovy pivovaru a také do první místnosti, kde se vaří pivo. 

Společně se sládkem a s ředitelem vstupuji do velké místnosti, varny, která na první pohled působí jako místo v lázeňských komplexech. Vévodí jí pětice velkých měděných kotlů. „Zde začíná vaření piva, které již od předminulého století vaříme stále tradiční metodou,” říká Miroslav Koutek. To zdůrazňuje i ředitel Lumír Hyneček: „První písemná zmínka o vaření piva zde v Litovli se objevila již v roce 1291. Největší zásluhu na vzniku současného pivovaru měl říšský a zemský poslanec, rolník Josef Svozil. 12. listopadu 1893 byl Pivovar Litovel slavnostně otevřen a od té doby se neupustilo od tradic výroby původního litovelského piva,” říká ředitel Hyneček.

Celý proces vaření litovelského piva začíná právě v místnosti, ve které stojíme. Než ale začneme vařit tak musíme vyrobit ve sladovně slad. „Po vytřídění prvotřídního sladovnického ječmene z úrodné Hané se ječmen tři dny namáčí, potom šest dnů klíčí a dva dny se suší. Poté ještě několik týdnů odleží na sýpce nebo v sile. Výsledkem tohoto procesu je slad – základní surovina k vaření piva,” uvádí mne do problematiky emeritní sládek Koutek.

Odleželý slad se šrotuje a smíchá se s vodou určité teploty ve vystírací kádi. To je tzv. vystírání. Zde se vlastně rozhoduje podle množství sešrotovaného sladu, co za pivo se vaří (jaká stupňovitost). V kádi také dochází ke štěpení bílkovin. Další proces se nazývá rmutování, které probíhá ve rmutovacím kotli. Právě při tomto procesu je nejdůležitější lidský faktor. „Každá várka piva se totiž chová trošičku jinak a vařič na tyto jevy musí umět reagovat,“ říká Koutek. Rmutováním se do roztoku převedou důležité extrativní látky ze zrna, bez kterých by pivo nechutnalo tak, jak jsme zvyklí. Zde také rmuty (jsou dva) povaříme. To je typické pro vaření českého piva. 

„Dalším důležitým procesem ve varně je scezování. Scezováním se z roztoku odstraní nerozpustné částice. Celý proces trvá asi tři a půl hodiny. Výsledkem je do zlatova zbarvená tekutina, které se říká sladina. Sladina stéká ze scezovací kádě do dalšího kotle, tzv. mladinové pánve, kde se povaří dvě hodiny s chmelem. Výsledkem chmelovaru je mladina. Z varny je čerpána např. 10 %, 12 %, 11 %, tmavé pivo atd. Nejde se během procesu přeorientovat na jinou stupňovitost, co jsme začali na počátku při vystírání vařit, tím také končíme,” vysvětluje ředitel, zatímco sládek Miroslav Koutek otevírá dvířka pánve, abych mohl nahlédnout dovnitř. Tekutina v pánvi intenzivně vaří, nicméně již teď krásně voní.

Jakmile se uvaří mladina, je přečerpána ke zchlazení na zákvasnou teplotu 5° až 7°. Do mladiny se nadávkují kvasnice a ta i s nimi odtéká do hlavní kvasírny spilky, kde je na rozdíl od varny poměrně chladno (10 °C). Ve spilce, jak se v pivovarském žargonu říká hlavní kvasírně, najdeme obrovské hluboké vany z nerezu, kde mladina kvasí a na povrchu vytváří tzv. deku, což jsou krásné, neuvěřitelné přírodní útvary. Kvasinky při kvašení mění cukr na alkohol, CO2 a teplo. Tento proces probíhá šest až deset dnů. 

Po procesu ve spilce už pivo vypadá pitelně, Miroslav Koutek mě ale zastavuje. „Pivo je mladé a teď poputuje do ležáckého sklepa, kde dozrává. Právě tady teprve pivo dostane svou chuť a kvalitu,” říká sládek. Na můj dotaz, jak se docílí různých druhů piva, odpovídá: „Už víme, že to je dáno na varně. Tady dole desítka v ležáckých tancích za teploty jen jeden nebo dva stupně nad nulou dozrává dvacet dnů, jedenáctka kolem pětatřicet dnů a dvanáctka až šedesát dnů,” přibližuje časové posloupnosti Koutek a dodává – „a Gustav zde dozrává čtvrt roku.“

Po uplynutí této doby je pivo naraženo a odtéká k filtraci a po přefiltrování jde do přetlačných tanků, odkud si jej odebírá  sudová nebo lahvová stáčírna. A hurá do světa za pivaři.

Po návratu zpátky do náštěvnického centra se ještě na chvíli zastavím s oběma pány. „To, co jste teď viděl, je postup klasicky vařeného, tradičního piva. Díky tomu, že stále pivo vaříme takto, je proslavené nejen u nás, ale i v zahraničí,” sděluje mi ředitel Pivovaru Litovel Lumír Hyneček. Ostatně, dokazují to i mnohá ocenění, kterými se litovelské pivo pyšní. „Zrovna v polovině listopadu jsme převzali zatím poslední ocenění na European Beer Star v bavorském Norimberku. Je to celosvětová degustace. Zúčastnit se této soutěže autentických piv mohou jen pivovary, které dodržují vaření piva poctivými metodami s tradicí v Evropě. Letos se soutěže zúčastnilo 51 zemí se 2 344 nejlepšími pivy. No a Litovel Premium získalo stříbrnou evropskou pivní hvězdu medaili v kategorii Bohemian Style Pilsner,” říká na závěr mé návštěvy v Pivovaru Litovel emeritní sládek Miroslav Koutek, a dodává asi nejdůležitější věc: „Víte, ať je technologie vaření piva sebelepší a receptury sebekvalitnější, rozhodujícím faktorem v celé výrobě je člověk a jeho um. A já jsem rád, že v Pivovaru Litovel mám vynikající spolupracovníky, kteří pivu dávají nejen svou odbornost, ale vkládají do něj i celé své srdce.“

Vizitka autora

 

Jakub Wittka

šéfredaktor portálu Olomoucká Drbna
kontakt: sefredaktor@olomouckadrbna.cz

 
PR text | Foto archiv Pivovaru Litovel

Kam dál?

DRBNA VAŘÍ: Holky, hubneme do jarních šatů!

pátek, 1. března 2019, 20:30

Venku to chvílemi vypadá už docela jarně, taky vás to sluníčko tak nabíjí pozitivní energií? Mě osobně už pomalu ale jistě...

Desítky kilogramů polského masa se salmonelou snědli ve školách i...

čtvrtek, 21. února 2019, 17:37

Státní veterinární správa dnes uveřejnila místa, kam se dostalo nebezpečné polské maso s obsahem salmonely. Některé maso se...

DRBNA VAŘÍ: Víkendová návštěva? Upečte roládu!

pátek, 15. února 2019, 20:30

Přijde vám o víkendu návštěva a chcete se blýsknout něčím dobrým, co ale nezabere půl odpoledne v kuchyni? Upečte roládu!

Stylový bar Blue Tiger zve na komentovanou degustaci ginu

úterý, 5. února 2019, 18:00

Olomoucký bar Blue Tiger si na poslední den pracovního týdne přichystá speciální akci, při které můžete vypustit páru, ale i...

 
 
 

O čem píše Drbna.cz

Milion chvilek považuji za parodii na Občanské fórum, říká mluvčí Jiří Ovčáček. Kandidaturu na prezidenta nevylučuje

„Praha je díky prázdninám prázdná. Přijel jsem dřív, než jsem čekal,“ začal prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček po podání ruky před rozhovorem. Na hausbót na Císařské louce v Praze totiž dorazil se slušným předstihem. Z původně plánovaných čtyřiceti minut povídání se setkání protáhlo na téměř dvojnásobek. Kromě uvolněných témat se bývalý novinář a dnes asi nejkontroverznější mluvčí v tuzemsku rozpovídal také o tom, za jakých okolností by byl ochoten kandidovat na prezidenta a proč nemůže přijít na jméno spolku Milion chvilek.

Pamětní bankovky s Karlem Gottem lidé vykoupili během čtyř hodin. Při čekání ve frontách musela zasahovat i policie

V Praze se včera prodávaly pamětní eurobankovky s portrétem zpěváka Karla Gotta. K výročí jeho 80. narozenin vydala společnost Nunofia celkem 5 tisíc bankovek s nominální hodnotou nula euro. Ve frontách na ně čekaly tisíce lidí. Vyprodány byly během zhruba čtyř hodin. Den po vyprodání se cena bankovek v aukcích pohybuje v řádech tisíců korun.

Lidé si zvykají na vratné kelímky. Podnikům ale přibyla práce

Letní večery lákají na budějcký Sokolák spoustu lidí. Například v kavárně Coffe on the go nebo v klubu K2 už ale nedostanete drink do klasického jednorázového kelímku, ale do vratného. I když je na něj záloha padesát korun, lidé si pomalu zvykají. Podle ankety na Budějcké Drbně o zavedení vratných kelímků je patrné, že lidé nápad kvitují, a mají z něho radost i samotní majitelé podniků. Jejich realizace a následná cesta k zákazníkovi, ale není jednoduchá a jsou s ní spojené i trable.