čtvrtek 28. března 2024 Soňa

Univerzita Palackého zkoumá nové metody, jak snižovat emise oxidu uhličitého z ovzduší

Vědci z ČR, Německa a Itálie vstupují do tříletého evropského projektu za 1,5 milionu eur. Cílem je vyvinout nové materiály pro získávání „zelené“ energie nebo snižování emisí oxidu uhličitého v ovzduší.

Vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci a Centra energetických a environmentálních technologií – CEET Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) se spojili se světově uznávanými výzkumnými týmy z Německa a Itálie v tříletém evropském projektu za 1,5 milionu eur. Cílem je využít nové vědecké postupy k vývoji materiálů pro získávání „zelené“ energie a snižování emisí oxidu uhličitého. Projekt má ukázat možnosti ukončení závislosti na fosilních palivech a prevenci energetických a klimatických krizí.

Ve vědecké části projektu se zaměřují na produkci vodíku solárním štěpením vody a elektrochemickou přeměnu odpadního oxidu uhličitého. Klíčovou roli hraje inženýrství na úrovni jednotlivých atomů. Podle vědců tento přístup umožní vývoj nových materiálů, které zvýší produkci zeleného vodíku a posunou možnosti transformace oxidu uhličitého na užitečné chemické látky s vysokou přidanou hodnotou.

Hlavní řešitel projektu Štěpán Kment z CATRIN uvedl, že v mezinárodním týmu vyvíjejí technologie pro ukotvení jednotlivých atomů na povrch vhodných polovodičů a řízení chemických a elektronických vlastností těchto atomů. Tento nový přístup na bázi tzv. atomárního inženýrství dovoluje několinásobně zvýšit účinnost materiálů používaných pro fotokatalytickou a fotoelektrochemickou přeměnu sluneční energie na vodík. To je klíčové pro zavedení technologie výroby zeleného paliva do praxe.

Výzkumníci z obou tuzemských univerzit spojili své síly s evropskými lídry v oblasti získávání zelené energie. Jedním z nich je tým Patrika Schmukiho z Univerzity Friedricha Alexandera v německém Erlangenu. Vědec, který působí i v CATRIN, se dlouhodobě věnuje výzkumu produkce vodíku, takzvaného paliva budoucnosti, s využitím vody, sluneční energie a polovodičových nanomateriálů. „Inženýrství na úrovni jednotlivých atomů je směr, který může v budoucnu změnit řadu vědních oblastí. Naše výsledky ukazují, že právě v oblasti získávání obnovitelných zdrojů energie za využití slunečního záření mohou materiály obohacené o vhodné atomy přinést zásadní posun ve zvýšení produkce vodíku,“ potvrdil Schmuki.

Vědecký tým se chce také zaměřit na počítačový design materiálů a pochopení jejich fungování. K modelování procesů jim poslouží unikátní superpočítač na VŠB-TUO, který patří k nejvýkonnějším v Evropě. „Chceme pomocí přístupů výpočetní chemie pochopit, jakým mechanismem zvyšují jednotlivé atomy účinnost klíčových fotochemických a fotoelektrochemických procesů, a na základě těchto znalostí optimalizovat novou generaci

materiálů pro energetiku. V experimentální části se budeme v Ostravě věnovat možnostem atomárního inženýrství pro fotochemickou přeměnu a odstraňování oxidu uhličitého, jehož celosvětová produkce zásadně přispívá ke globální klimatické změně,“ objasnil za VŠB-TUO Radek Zbořil.

Řešení této globální výzvy, tedy snižování emisí oxidu uhličitého, se bude věnovat také tým z univerzity v italském Terstu, mimo jiné s pomocí unikátního zařízení využívajícího synchrotronové rentgenové záření pro popis struktury materiálů. Tým vedený renomovaným expertem v oblasti elektrokatalýzy a autorem několika přelomových prací v časopise Science Paolem Fornasierem bude studovat možnosti elektrochemické přeměny oxidu uhličitého. „Oxid uhličitý je možné pomocí vhodných nanomateriálů přeměnit elektrochemickou cestou na užitečné chemikálie nebo energetické zdroje, jako jsou kyselina mravenčí, oxid uhelnatý, etylén, etanol nebo metan. Zaměříme se na nanomateriály na bázi grafenu obohacené vhodnými kovy, které v minulosti připravili kolegové v Olomouci a Ostravě. Našim společným úsilím bude zvýšit účinnost přeměny a vyvinout nové jednoatomární materiály tak, aby technologie valorizace oxidu uhličitého našly uplatnění v reálné praxi,“ uvedl Fornasiero.

Vedle konkrétních vědeckých výsledků je důležitou součástí projektu také spolupráce v rámci mezinárodního týmu a sdílení zkušeností. Tyto aktivity podpoří naplánované výměnné pobyty, letní školy či společné workshopy. V rámci loňské výzvy TWINNING (HORIZON-WIDERA-2021-ACCESS-03-01) se o přibližně 100 grantů podělilo celkem 21 zemí. České výzkumné týmy a univerzity získaly devět projektů.

Ohodnoť článek

Autoři | Foto pixabay.com | Zdroj UPOL

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.